Týden utekl jako voda a dovolená na Slovensku je za námi a zase stála za to! Viděli jsme toho zase spoustu, počasí nám také přálo, ale pěkně od začátku..
Neděle:
Na Slovensko jsme s Petrem vyráželi něco před jedenáctou hodinou dopoledne, v Hranicích na Moravě jsme nabrali ještě mojí spolužačku Janču, jejího kluka Patrika a kamaráda Oskara a hurá směr Slovensko. Cesta docela ubíhala a na chatu jsme dorazili po šesté hodině. Po krátkém vybalení jsme vyrazili na Slovenské pivko do místní hospody. Bohužel jsme byli přivítání Kozlem a ještě v kelímku :-( To nás však neodradilo a chvíli jsme poseděli.
Pondělí:
Rozhodli jsme se ještě plní sil a elánu vyrazit do Tater a zdolat vrchol Kriváň 2494m nad m. Sluníčko pěkně pálilo, cesta vedla mezi polomy a stále do kopce, bylo to dost náročné. Hoodně pomalu jsme stoupali vzhůru a asi po 4 hod jsme dorazili k vrcholu, celí spocení unavení,ale vystoupali jsme!! Nazpět už se šlo líp, ikdyž kolena o sobě dávala vědět. Na večeři jsme se stavili na Štrbském plesu a kolem 8 hod jsme se vraceli na chatu. Večer jsme ještě udělali opékačku a čekali na Lenču a Radka, kteří za námi mířili z Čech, aby doplnili naše řady.
Úterý:
Rozhodli jsme se po náročném výstupu trochu odpočívat, tak jsem vyrazili k polským hranicím na řeku Dunajec, která dělí Slovensko od Polska. Dorazili jsme do Červeného Kláštora, odkud jsem vypluli na pltích po řece. Plavili jsme se asi 10km, kochali se krásou přírody, prostě pohoda.. A že to byla fakt pohoda dokazuje i paní, která s námi plula a bylo ji 98let!!
Středa:
Po odpočinku nemůže přijít nic jiného než opět tůra v Tatrách. Míříme na Rysy 2499m nad m. Cesta vedla lesem, ani sluníčko tolik nepálilo, takže se šlo parádně. Vyráželi jsme od parkoviště pod Popradským plesem, cestou jsme prošli Cintorín, kde bylo strašně moc upomínkových desek na padlé horolezce a turisty v Tatrách. Zastavili jsme se na Popradském plese a pak už hurá na Rysy. Cesta docela ubíhala a asi za 2,5 hod jsem stáli u chaty pod Rysmy 2343m nad m. Tam jsme poobědvali nabrali sil a vydali se na poslední výstup na vrchol Rysů. Počasí nám, ale nepřálo a pěkně se zatáhlo, takže z výhledu na celé Tatry a Polsko nic nebylo :-( Jenom mlha a mlha, tak snad příště. Cestou zpět jsme se stavili ještě na chatě pod Rysmy na pivko, v takové výšce chutná fakt skvěle!
Čtvrtek:
Protože je chata i kousek od Slovenského ráje, rozhodli jsme se podívat se i tam. Šli jsem od chaty Piecky údolím Velký sokol. Opět krásná příroda, super žebříky, byla to už taková lehčí tůra. Na vrcholu ale začalo pěkně bouřit tak jsme zrychlili tempo a vyplatilo se, pořádně se rozpršelo až na chatě kde jsme se už občerstvovali. Večer jsem ještě zašli na pivko a večeři do Kežmaroku a prošli jsme si i město.
Pátek:
Po všech těch tůrách to chtělo pořádný relax a kde jinde než v termálkách. Voda pořádně teplá a bublavá, takže nám ani nevadilo že pršelo.
Sobota:
Balení a odjezd domů. Cesta domů už byla náročnější, všude kolony a bouračky, ale naštěstí jsme se vpořádku vrátili domů.
Neděle:
Na Slovensko jsme s Petrem vyráželi něco před jedenáctou hodinou dopoledne, v Hranicích na Moravě jsme nabrali ještě mojí spolužačku Janču, jejího kluka Patrika a kamaráda Oskara a hurá směr Slovensko. Cesta docela ubíhala a na chatu jsme dorazili po šesté hodině. Po krátkém vybalení jsme vyrazili na Slovenské pivko do místní hospody. Bohužel jsme byli přivítání Kozlem a ještě v kelímku :-( To nás však neodradilo a chvíli jsme poseděli.
Pondělí:
Rozhodli jsme se ještě plní sil a elánu vyrazit do Tater a zdolat vrchol Kriváň 2494m nad m. Sluníčko pěkně pálilo, cesta vedla mezi polomy a stále do kopce, bylo to dost náročné. Hoodně pomalu jsme stoupali vzhůru a asi po 4 hod jsme dorazili k vrcholu, celí spocení unavení,ale vystoupali jsme!! Nazpět už se šlo líp, ikdyž kolena o sobě dávala vědět. Na večeři jsme se stavili na Štrbském plesu a kolem 8 hod jsme se vraceli na chatu. Večer jsme ještě udělali opékačku a čekali na Lenču a Radka, kteří za námi mířili z Čech, aby doplnili naše řady.
Úterý:
Rozhodli jsme se po náročném výstupu trochu odpočívat, tak jsem vyrazili k polským hranicím na řeku Dunajec, která dělí Slovensko od Polska. Dorazili jsme do Červeného Kláštora, odkud jsem vypluli na pltích po řece. Plavili jsme se asi 10km, kochali se krásou přírody, prostě pohoda.. A že to byla fakt pohoda dokazuje i paní, která s námi plula a bylo ji 98let!!
Středa:
Po odpočinku nemůže přijít nic jiného než opět tůra v Tatrách. Míříme na Rysy 2499m nad m. Cesta vedla lesem, ani sluníčko tolik nepálilo, takže se šlo parádně. Vyráželi jsme od parkoviště pod Popradským plesem, cestou jsme prošli Cintorín, kde bylo strašně moc upomínkových desek na padlé horolezce a turisty v Tatrách. Zastavili jsme se na Popradském plese a pak už hurá na Rysy. Cesta docela ubíhala a asi za 2,5 hod jsem stáli u chaty pod Rysmy 2343m nad m. Tam jsme poobědvali nabrali sil a vydali se na poslední výstup na vrchol Rysů. Počasí nám, ale nepřálo a pěkně se zatáhlo, takže z výhledu na celé Tatry a Polsko nic nebylo :-( Jenom mlha a mlha, tak snad příště. Cestou zpět jsme se stavili ještě na chatě pod Rysmy na pivko, v takové výšce chutná fakt skvěle!
Čtvrtek:
Protože je chata i kousek od Slovenského ráje, rozhodli jsme se podívat se i tam. Šli jsem od chaty Piecky údolím Velký sokol. Opět krásná příroda, super žebříky, byla to už taková lehčí tůra. Na vrcholu ale začalo pěkně bouřit tak jsme zrychlili tempo a vyplatilo se, pořádně se rozpršelo až na chatě kde jsme se už občerstvovali. Večer jsem ještě zašli na pivko a večeři do Kežmaroku a prošli jsme si i město.
Pátek:
Po všech těch tůrách to chtělo pořádný relax a kde jinde než v termálkách. Voda pořádně teplá a bublavá, takže nám ani nevadilo že pršelo.
Sobota:
Balení a odjezd domů. Cesta domů už byla náročnější, všude kolony a bouračky, ale naštěstí jsme se vpořádku vrátili domů.
0 komentářů:
Přidat komentář